Projevy, které vám mohou pomoci při úvaze, zda si nechat diagnostikovat své dítě kvůli mimořádnému nadání

1. Rané dětství

Mimořádně nadané dítě může projevovat znaky akcelerovaného vývoje již v kojeneckém věku, kdy je možné sledovat první rozdíly v jeho aktivitě nebo v soustředění. Zajímá se o dění v okolí, velmi pečlivě sleduje lidi a věci kolem sebe a je velice zvědavé. Již kolem věku tří měsíců může projevovat první známky nudy. Dokážou se chovat velmi uvědoměle – přestanou například plakat, aby slyšeli známé hlasy při rozhovoru.

V období od šesti měsíců do dvou let se mimořádně nadané děti ve srovnání s vrstevníky projevují značně odlišně. Signifikantním ukazatelem je brzký nástup řečových dovedností. Často začínají mluvit už kolem prvního roku života, kdy vyslovují některá slova a jejich verbální vývoj pokračuje rychlým tempem. Děti používají širokou slovní zásobu a mluví v delších souvislých celcích.  (Některé děti začínají mluvit až mnohem později. Dávají si načas zejména proto, že nejsou vnitřně přesvědčeny, zda všechno ovládají. Jakmile se však osmělí, začnou mluvit najednou v úplných a gramaticky správných celcích. [Druhý případ je spojován s perfekcionistickým přístupem dětí (pokud si nejsou jisté, že cokoliv zvládnout bezchybně, raději se do té doby neprojevují). LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Bratislava: Iris, 2003, s. 207. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc]

Mimořádně nadané děti se již v tomto věku zajímají o dění kolem sebe. Rády experimentují a objevují. Neustále se na všechno vyptávají, výjimkou nejsou ani otázky týkající se například vzniku života nebo smrti. Ve věku dvou až tří let začínají projevovat zájem o učení. Jedním z výrazných rozdílů v porovnání s ostatními vrstevníky je brzký zájem o první písmena abecedy, která dokážou poznat, rozlišit i správně vyslovit.

2. Předškolní věk

V předškolním období projevují nadané děti velkou aktivitu v intelektové oblasti. Mnohé děti dokážou číst již mezi třetím až šestým rokem. Brzký začátek čtenářských dovedností se považuje za jeden z nejspolehlivějších ukazatelů nadání. Tato charakteristika se projevuje asi u poloviny nadaných dětí. (V zahraničí jsou nadané děti často označovány jako „děti tužky a papíru“nebo „scribblers“, protože písmena i číslice nejen brzy čtou, ale také zkoušejí psát. Po vyvození písmen začínají samy vyhledávat nejrůznější informace, čtou první knihy a zapisují své poznatky. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Mají tak nesrovnatelně bohatší slovní zásobu a rozumí mnohým cizím slovům, která umějí používat. Vyjadřují se gramaticky správně a přesně a také často vytvářejí komplikované větné konstrukce.

Dalším znakem nadaných dětí v tomto období je zájem o číslice. Brzy se projevují i matematické schopnosti. Nadané děti se rychle učí a dokážou se dlouhodobě zabývat problémem a řešit jej. Dokážou pracovat i s abstraktními pojmy, chápou zákonitosti, dobře vnímají vztahy příčina – důsledek, mají schopnost zobecňovat a metaforizovat. Tyto děti mívají také časné intelektuální zájmy, které z hlediska běžné populace nejsou přiměřené věku. Dokážou se dlouhodobě koncentrovat na vytyčený problém. Jsou schopné rovněž vykonávat i více činností zároveň. Jsou velmi zvědavé, dychtivé po informacích a neúnavné v neustálých otázkách směřovaných na rodiče i učitele v mateřské škole. (PIIRTO, J. Talented Children and Adults – Their Development and Education. New Jersey: Prentice – Hall, 1999. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

3. Dítě školou povinné

S nástupem školní docházky se ve většině případů stává, že nadané děti již umí číst, psát i počítat. Mají mnoho zájmů. Vyvstává tak otázka, co jim škola nabídne nového. Měli bychom si uvědomit, že kapacita a úroveň nadaného dítěte je jiná, a proto je více než důležité přistupovat k němu jinak než k ostatním dětem. Nadané děti zvládají zpracovat velké kvantum nových informací a dychtí po nich. Dobře si je také ukládají do paměti. Jsou schopny si zapamatovat informace a data, která byla zmíněna jen jednou. Přitom mluvíme zejména o paměti logické, a to zrakové i sluchové.

Neustále vyžadují nové a náročné informace. Mají výbornou představivost, jsou zvídavé i zvědavé. Potřebují porozumět fungování různých věcí. Neustále se dotazují a potřebují objasňovat problémy i situace. Dokážou velice obratně argumentovat a obhájit svůj názor. (LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Bratislava: Iris, 2003. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Preferují samostatnou práci, ve které jsou vytrvalé a dokážou se pro ni vnitřně motivovat. Při práci spoléhají jen samy na sebe. Hledají vlastní způsoby řešení a hloubají nad problémovými úlohami. Mají rovněž množství tvůrčích a originálních nápadů, které souvisejí nejen s řešením různých úloh. Jsou vytrvalé v úkolech, které je baví. (HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školní praxi. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2005. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Mají výbornou schopnost se soustředit, a to i dlouhodobě. Nemusí se přitom jednat pouze o jejich zájmy. Tento projev je od útlého věku velmi typický pro nadané děti. Často jim proto nevyhovuje střídání činností, které je používáno u dětí mladšího školního věku kvůli udržení koncentrace. (PIIRTO, J. Talented Children and Adults – Their Development and Education. New Jersey: Prentice – Hall, 1999. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Nadané děti bývají neúnavné, projevují mnoho energie a mají přitom malou potřebu spánku. Bývají rodičům i učitelům „na obtíž“ ve svých neúnavných otázkách a aktivitě. Pokud mají před sebou úkol, volí raději komplikovanější postupy, rády nad problémem přemýšlejí a hledají řešení.

Je u nich patrná nevyrovnanost mezi tělesným a intelektuálním vývojem, někdy až odporem k fyzickým aktivitám. Nerady se zapojují do sportovních aktivit, vyhýbají se pohybu jako takovému. Někdy mohou mít frustraci i z jemné motoriky, kdy se jim nedaří něco zrealizovat, zejména napsat nebo nakreslit podle jejich představ. (MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy. Brno: Masarykova univerzita, 2006. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)