Klášter Suso a Yuso, keramická dílna a mezitím něco deště, větru a sněhu

Ranní pohled z okna naznačil, že by mohlo být hezky, chvilku jsme zahlédli modrou oblohu a sluníčko. To bylo najednou radosti u všech účastníků setkání. Jen jsme stačili nasednout do autobusu, již to opět začalo - nejen déšť, ale i sníh a jako bonus docela dobrý vítr. Aby tomu nebyl konec, občas tohle ustalo a začalo svítit slunce. Ale opravdu jen na chvilku. Kdyby byl duben, mohli bychom  říci, že je to  ukázkové aprílové počasí. Bohužel je březen, jsme ve Španělsku a přes den se teplota nevyšplhá více jak na sedm stupňů. No co, už jsme si zvykli a program , který nás dnes čekal, byl hezký. Doporučujeme si přečíst historii klášterů Suso a Yuso, považované za kolébku psané španělštiny. Nachází se tady totiž dva kláštery, San Millán Yuso (dolní) a Suso (horní), zapsané od roku 1997 na Seznam světového dědictví UNESCO. Název osady i klášterů je odvozen od světce ze 6. století, který se jmenoval Saint Emilianus, zkráceně San Millán. Starší z obou klášterů je Suso. Dá se říci, že v této poměrně nenápadné budově se zrodila španělština, jazyk, kterým v současnosti mluví kolem půl miliardy lidí na celém světě. Zhruba před tisíci lety zde totiž vznikl kodex dnes nazývaný Aemilianensis 60, kde se poprvé (pokud je nám známo) objevuje kastilština  v písemné formě. A kastilština, či také starošpanělština, tvoří základ současné španělštiny. Jde vlastně o kastilsky psané poznámky k latinskému textu, známé jako Glosas Emilianenses. Za jejich autora bývá považován jeden ze zdejších mnichů. Pravda, existují i názory, že vůbec nejde o kastilštinu, ale o aragonštinu či její dialekt, ale to je spíše otázkou názvu – na významu dokumentu to nic nemění. Kromě kastilských poznámek připsal mnich také baskické (o čemž se Kastilci většinou už moc hlasitě nezmiňují), takže i pro Basky jde o velmi důležitý dokument. Předmětný kodex byl později opatrován v druhém klášteře Yuso (vybudovaném počátkem 16. století), v současnosti je uložen v Madridu. Kláštery jsou pozoruhodné i z toho důvodu, že od vzniku prvního z nich v 6. století vykazují kontinuální linii udržování křesťanství. Svou činnost provozovaly i během období muslimské nadvlády. Později přežily různá těžká období, například byly vydrancovány waleským princem Edwardem z Woodstocku, přezdívaným „Černý princ“. Zatímco mniši v Suso žili jako poustevníci, v Yuso vznikla nejprve benediktínská a později (až dosud) augustiniánská komunita.
V knihovně kláštera  jsme byli přivítáni vedoucím odboru školství oblasti La Roja. Byl velmi srdečný, radoval se z dárků, které mu přivezla každá země - viz fotogalerie.
Po prohlídce klášterů jsme se přesunuli do malé vesničky Ventosa.  Zde pro nás nachystali keramickou dílnu.  Téměř každý žák vyrobil jeden kachel, které se pak spojily pomyslnou šňůrou. Tyhle kachle pak budou k vidění ve Fuenmayor, v jedné veřejné výstavní hale, která slouží poutníkům do Satniaga k odpočinku.
Závěr dne patřil návštěvě skutečné keramické dílny, kde tvoří své džbány, talíře a mísy již čtvrtá generace jedné rodiny.
Můžeme říci, že den se opět vydařil. Určitě jsme se měli lépe než cyklisté, kteří právě jedou v tomto počasí závod World Tour kolem Katalánska. Ale ti jsou asi zvyklí.... Zítra nás čeká San Sebastian a Bilbao podruhé.
Nové fotgorafie můžete zhlédnout ve fotogalerii na: http://comenius-2013-2015.webnode.cz/