Vodáci ze Strže opět na vodě.
Po téměř třech letech se povedlo zorganizovat vodácký kurz pro žáky deváté třidy a nic nebránilo dne 5.6.2022 se vydat na plavbu plnou dobrodružství, odvahy, samostatnosti a přátelské zábavy.
Žáci a žákyně z deváté třídy v doprovodu svých učitelů v neděli vyrazily z vlakového nádraží na téměř hodinovou cestu vlakem do prvního tábořiště ve Vyšším Brodě, kde si poprvé mohly postavit stany, které se jim na týden staly domovem. Upřímně někteří si stan stavěli poprvé, ale zvládli naprosto bravurně. Ještě tentýž den, k odpoledni proběhla první lekce pro vodáky – s instruktorem, nechal si říkat Proton a děti zasvětil, jak se mají na řece chovat, kdyby nastalo to a to, jak mají držet pádlo, kdo je háček a kdo kormidelník a co mají na starosti, a hlavně poučení na jezech. Posádky vyfasovaly důležité vesty, které byly povinnou výbavou, pro bezpečné plutí, a hlavně mohlo zaznít první společně AHOOOJ.
Bohužel ještě tentýž večer nás zastihla obrovská - bouře a celovečerní déšť, -,,tak to byla taková zkouška stanů,, – jak řekl pan učitel Kacetl. A opravdu, jeden ze stanů se bohužel neosvědčil, tak byl na druhý den vyřazen z provozu. Ale díky tomu, že holky mají tak skvělou partu, tak poskytly azyl ve svém stanu, a celý týden mohly holky bydlet všechny společně. Bylo krásné přátelské gesto.
Vše dobře dopadlo a první noc proběhla celkem v klidu, avšak s kapkami deště, a o to příjemnější bylo slunečné ráno, kde se dosušilo, co mohlo, složily se stany, sbalení všech věcí, který se stal každodenní rituálem. A vyplulo se na první dlouhou náročnou plavbu, která obsahovala 2 jezy (kde bylo první koupání), avšak plavbu nám zpříjemnilo hezké počasí a pohled na nádherný hrad Rožmberk.
Ve druhém kempu děti našly po náročné plavbě krásné zázemí. Díky hezkému počasí se všichni vykoupaly ještě v řece. Po večeři si děti nasbíraly ochotně dřevo v přilehlém lese a sedělo se u ohně, a povídalo a povídalo. Nových zážitků bylo až tak bylo co probírat.
Úterý bylo pro děti znamením deště a protrhání oblohy bohužel v nedohlednu, ale i přes déšť se učitelé a instruktor rozhodli, že je potřeba vyplout na cca. 3 hodinovou plavbu do dalšího kempu pod kouzelným Českým Krumlovem. Cestou nás čekaly 2 jezy a zvládly to výborně, dokonce se nikdo nevyklopil – necvakl. Až na paní učitelku a pana učitele!!!
V kempu děti dosušily věci u velkých kamen, do kterých tak hezky a ochotně přikládal pan učitel, Zorád a měly možnost se i v teple najíst.
Středa opět po ránu krásné počasí, a to bylo známkou toho, že to bude krásný den. Plavba Českým Krumlovem byl neskutečný zážitek, až na čtyři jezy, které byly opravdu vrcholem vodáckého umění. Děti nasbíraly nové zkušenosti, ale co bylo úžasné, nikomu se nic nestalo a i přes lehké vykoupání skoro všech nás neopouštěl humor a jelo se dál, krásnou krajinou, která nabízela dětem takzvané soulodění, které si požitkářsky užívaly. Po doplutí k třetím kempu proběhl opět rituál rozestavění stanů, příprava jídla, protože většina si vzala svoje malé plynové vařiče, a kempování bylo se vším všudy i s voňavou kempingovou stravou např. kuře na paprice.
Na čtvrtek byl opět hlášen déšť, tak děti byly poučeny, že pokud ráno vstanou, tak si rychle sbalí stany a věci, aby nemusely balit v dešti, avšak zázrakem se nám to vyhnulo a tak se mohlo vyplout na poslední dlouhou plavbu krásných zákoutí, kde řeka byla klidná a opět mohlo proběhnout soulodění, nebo naopak rychlejší, plná peřejí. To vše děti zvládly, a bylo vidět, jak se zlepšily v pádlování a kormidlování, a vypadaly skoro jako skuteční profíci.
Po náročném dni, se doplulo do posledního kempu Poslední štace. Dál se již většinou nepluje, a nastalo malinko nostalgické vzpomínání na celý týden, který se již chýlil ke konci, a tak si při společné svolání všech vodáků dostalo k poděkování, za krásnou plavbu, vzorné chování a bezproblémový průběh vodáckého kurzu. Bylo to takové neoficiální pasování žáku na vodáky.
Poslední den, se stávalo brzy, aby se vše stihlo, a děti mohly v klidu vše sbalit a stihl se vlak směr východočeský kraj, a náš milovaný Dvůr Králové nad Labem a objetí rodičů, kteří se na své ratolesti těšily.